Seznam literaturySeznam literatury
Novinky




Sešity Noetis

Te deum (verše) [´92]

Stanislav Sohr - 1992

Panu Václavu Havlovi
a jeho paní


I

Bylo to ve snu
Viděl jsem řetězový most přes širokou řeku
Byla noc most se rýsoval
v odlescích pražských světel na Vltavě
poněkud stranou a přece ještě v srdci města
a výmluvnou mlčenlivosti
Nebyl na dosah ruky

Rýsoval se zcela určitě
přesto se nedalo s určitostí rozpoznat
jestli má své chodce Mohly to být z té dálky
jen malé černé postavičky
snadno zaměnitelné se stínohrou

Připadalo mi že není rozhodnuto
má-li být most chodcům přístupný
Křivdu a vznešenost nesly jeho oblouky
v mlhavé výši
s melancholickou odevzdaností

II

Pak jsem seděl v prostoru
vyčleněném z té mlhavé noci s odlesky
světel na řece pro určité osoby
kterých se probíhající událost
snového děje týká

Nic konkretního tomu nenasvědčovalo
přesto jsem však nepochybně věděl že sedím
za stolem v zakouřené hustě obsazené nádražní restauraci
před sebou záda průchozích hostů
kterým ani nestojí zato odložit kabáty

Z těch zad
byla čelně ke mně vysunuta žena
která si mne všimla A já jsem si všiml jí
Byla jste to Vy
Stejná jako při Te deum v katedrále
Stejná jako moje žena která má muže
který věčně sedí za stolem nebo někde jinde

Žena
svému muži přesto nespredlivě příslušející
a oddaná ze zdrojů vší pradávné minulosti
a nedohledné budoucnosti

III

Jako když náhle najede kamera na popředí
most se ke mně přiblížil i s Vámi
Seděli jsme proti sobě
v neurčitosti obsahující most pražskou noc
i nádražní restauraci Ale i otázku
kterou nám dvěma uložil snový děj
zodpovědět

Má-li prezident své poradce
nemluví se o tom
měla-li by je mít také jeho žena
Ve své přiznačné logice určil sen pro tuto roli
nejméně vhodnou osobu alter ego muže
který věčně sedí za stolem nebo někde jinde

Stal jsem se Vašim poradcem

IV

Co je mi platné když všechno vím
Všechno co je pro Vás i pro nás důležité
Bože říká hrdina v Čapkově povídce Ty všechno víš
soudil bys každého spravedlivě
Mýlíš se odpověděl s povzdechem Bůh
právě že všechno vím
nemohl bych soudit nikoho
Moje žena také kdysi chtěla
pojednou opakovaně v noci sama ven do města
kde je noční ulice pro ženu nebezpečnější než jinde

Dělal jsem všechno
abych tomu zabránil Moje žena se dusila
Narozdíl ode mně na to měla právo
Muž jako jsem já když se rozhodl
musí zůstat kde je

Otázka zněla - Vaše a beze slov i moje -
Má-li mít onen melancholický most
přes širokou řeku s odlesky světel
poněkud stranou a přece ještě v srdci města
své chodce

Má je mít odpověděl jsem bez váhání
To je dobře odpověděla jste s úlevou
Chodcem teď může být každý
Promiňte paní tak jsem to nemyslel
Kdyby mohl každý kráčela by tudy každé noci
také smrt

Kdo tedy může zachvěla jste se
Kdo nemá na vybranou Komu bylo upřeno
aby se dosytosti napil
ze zdrojů vší budoucnosti Kdo v duši hladoví
žižní trpí nedostatkem
Vašim břemenem je
že jste se napila až příliš

Vzpomeňte na Anežku Přemyslovnu
v katedrále se slavilo její prohlášení za svatou
Jako hold ženám
které po staletí svaté byly ale nikdo
je takovými neprohlásil Zůstalo to až na mně
JSEM KOMPETENTNÍ JAKO VÁŠ PORADCE
TAKOVÉ PROHLÁŠENÍ VYDAT

V

Jsou poslání trvající jen po dobu
mžiknutí oka a ještě ve snu
To však nic nemění na jejich hodnotě
Zřetězení pradávné minulosti
a nedohledné budoucnosti
je naše společné vlastnictví domova duše a země

Řetězový most na Vltavě je každé noci přitomen
a to bohdá nebude aby nebyl
shlíží k nám
s mlčenlivou výmluvností

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z OBSAHU PUBLIKACE:

Po 17. listopadu 1989
Te deum
Zázrak
Zranitelnost
Sláva
Konec
Před volbami
S budoucností a bez ní
Naděje
Prognóza
Vitrina
Amerika
Kanada
Vzpomínka
Královská cesta
Brány
Eliášův oheň
Naplnění
Až tam
Barvy
Věk
Dva věky
Klece
Nudle
Paměť
Vznik
Vesmír