I

Dům v lese
má svou studánku
Dosud jsem ji nenašel bývají skryté

A tak studánka je
vždycky po ruce a líp
než kdyby se mermomocí našla a vypila

Co chcete od lidí

II

Dům v lese má srdce
zavěšené nad prahem

les je veliké okno do duše
nasycené i nasycující

vejdeš-li bezradný
třeba i bez sebe bez rukou bez duše

všeho se ti v lese dostane

III

Dům v lese
je panelový prozatimní

jako když se staví
a pak se ta prozatímnost zapomene
Nebo se nedostaví
a panely jsou lepší než nic

Dům v lese
se za mrazu vytápí několik dní
aby se nezachvíval
drkotáním zubů

jinak je ledový
ale v lese

Otevře se okno
vklouzne-li dovnitř les
nese si pod paží vzduchu i teplo

stačí přikrývka
teplo se s mrazivostí objímá
když lidské teplo převáží

Milování je tenká košilka
do mrazu
košilka bez těla Tělo je
neviditelné pro svou samozřejmost

splyne s lesem i domem
Ale už není prozatimní

Zamilují se do sebe písmenka
jedné básně

IV

Velikým oknem
jednoduchým bez záclon

je z lesa vidět svah a jehličí
Je vidět celý les

Krajíc chleba
o svátcích s máslem
a chutná svátečně při setkáních
a drobty zachytit do dlaně
a sníst jsou nejlepší

Nevidět chudobu
Chudoba v lese není
dům v lese není chudý
opásán zástěrou prostoty

Jídlo se doveze přihřeje
častěji se za ním dochází jinam

užitek z jídla
se vrací domů

Dům v lese
je pro život v životě
Až se jednou rozloučíme
každý si vezme

jeden malý Dům v lese
miniaturu pro štěstí
A ta bude veliká

V

Dům v lese
nám dosud patří

a tak vážit si není čeho
les jako jiný les
prozatimnost jako jiná

Denně se vytráví a nasytí
čeho si vážit
kapuce když vyjde z módy
Ani se nezasteskne

A náhle se objeví
mateřské znaménko smutku
noc je smutná

klenbou lesa
za noci hvězdy jen probleskují
do ticha a dechu do osamění

Až jednou rozsvítí sen
krásné bílé tělo
Všechno je pojednou v něm
když se splní
Dům v lese
bývá také neviditelný
Vidět je touhu

po přikrytí

VI

Dům v lese
je obnažený

aby se vykoupal v dešti
nebo v rozvodněném potoce
bez průtahů se svlékáním

A potom zavoní plíseň
Slunce ji vysuší

Jen něco zůstává za nehty
něco osudového pod střechou

Něco zeleného
jako zelené oči koček
Něco i modrého jako obloha
krásného letního dne
Něco i bílého jako bílé vánoce
a hlasy zvonů
Něco i bílého jako smrt

Dům v lese
je osud i pohřeb

až na to že se nebojí
postavili ho jen tak na chvíli
a on ji bohatě přežil

do lepších časů staveb
do kterých jsme vešli s ním
aby se udržely

VII

Dům v lese
už není
Ani nikdy nebyl

Slunce odešlo z oblohy
za lepším
Měsíc se k Zemi obrátil odvrácenou tváří

Zahučely hory
činely blesků rozsvítily bystřiny do krvava
rozčísly Zemi

Dům v lese
jestliže nebyl a není
pak není oč stát

ani o nás lidi není oč stát
se vším všudy
včetně přivrácené strany Měsíce

Musíme zvítězit

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z OBSAHU PUBLIKACE:

Vánoce
Dům v lese
Ezoterika
Štvanci
Podzim
Rozcestí
Tři lampy
Staré české filmy
Nahlížení
Tělocvična
Prvopisy
Stín
Ztotožnení
V KORUTANECH

Pokušení
Dálnice
Polovina duše
Vzdálenosti
Utajování
Lesy
Zrcadlo
Přibližování

Zpět