Seznam literaturySeznam literatury
Novinky




Sešity Noetis

Univerzum ['92]

Stanislav Sohr - 1992


Budoucností se zabývá každý. A každý pociťuje bezmocnost, provázející úsilí o nahlížení do zítřků. Bezmocnost, to není to pravé slovo. Je v tom škála pocitů a myšlenek - až k bezmocnosti. Když se to vezme do důsledků, zkušenější člověk nakonec až k té bezmocnosti dojde. Nezřídka se stává, že při nejlepší vůli udělat pro budoucnost svou i jiných to nejlepší, bývá všechno jinak. Nebo mnohé bývá jinak; a často právě to, na čem záleží nejvíce.
Čím to je?
Pro předvídání je běžně k dispozici subjektivní úsudek, vycházející z obecné zkušenosti. A to je velice málo. Kdyby jenom tím byl člověk vybaven pro jakoukoliv jen trochu náročnější činnost, sotva by se uživil. A to už o něčem napovídá. Jen trochu náročnější činnost potřebuje kromě subjektivního úsudku a obecné zkušenosti ještě hodně navíc, zkušenost z oboru, znalosti z oboru. Patří-li předvídání k nejnáročnějším činnostem, pak je k němu vybavení soudobého člověka přímo katastrofální. Jde to tak daleko, že dokonce chybí systém, umožňující nejen budoucnost předvídat, ale také ji měnit.
Není to trochu moc? Předvídat budoucnost a také ji měnit? Proč ne?
Ruku v ruce s předvídáním, s informacemi o dispozicích jde zároveň nutnost změny dispozic, jestilže směřují proti člověku, lidstvu, světu. Předvídání by bylo velice smutné, kdyby zůstalo jen při něm. Dá se žít s vědomím o dispozicích, které se rozvíjejí ke katastrofě? Vědět, že k ní se vší pravděpodobností dojde tehdy a tehdy? A nic neudělat k jejímu odvrácení? Takový postoj by byl nelidský.
Budoucnost nezačíná zítra. Začala včera, před staletím, před tisíciletím. Dnes pouze dozrává, zítra se uskutečňuje. Je to obrovský terén času, událostí, všeho možného i nemožného, plný stop, signálů, prvků, dílčích obrysů; dohromady obraz budoucnosti. Je zárukou, že budoucnost nemůže být "sama o sobě"; kde by se vzala. Strom, člověk, nic nemůže být "samo o sobě". Ze semínka vyrůstá strom, zpočátku výhonek, pak roste, dost dlouho se jeho podoba upřesňuje, aby jednoho dne dozrála.
Kdo se zajímá, kdo usiluje o poznáni, má dost času, aby rozpoznal budoucnost posléze už podle semínka, obsahujícího téměř všechny informace o budoucí podobě stromu. Jen ony stopy, signály, prvky najít, rozpoznat, shrnout, roztřídit, seřadit, vyvodit z nich společné znaky a pravidelnosti, posléze i zákonitosti.
Zdálo by se, že je taková činnost nad lidské síly. Budeme-li i nadále užívat mozkové kapacity na deset procent, pak by bylo předvídání nad lidské síly. S rezervou devadesáti procent možného užívání mozku vypadá situace podstatně jinak. Nakrmte počitač informacemi a dovíte se, co se zdálo být nespočítatelné. Nakrmte mozkový superpočítač a dovíte se všechno. Nebo téměř všechno.
Bez předvídání, bez poznávání budoucnosti je pro člověka víceméně zahalena temnotou také současnost a minulost. Uniká mu i správný výklad, spolehlivé hodnocení, smysl, posloupnost. Nemůže rozumět sobě, jiným lidem, přírodě; nerozumí světu ani dějinám. Jen se domnívá, že rozumí; pokouší se rozumět. Přestože se denně přesvědčuje o nedostatečnosti, marnosti úsilí, které je podloženo jen obecnou zkušeností.

Je to neuvěřitelné, ale lidstvo nikdy nenapřelo síly, aby se zmocnilo poznávání a poznání budoucnosti - to znamená: aby se zmocnilo poznání. Poznání bez budoucnosti je neúplné; je zlomkem, torzem. Šlo vždycky pouze o snažení okrajová, iniciovaná jednotlivci a skupinami.
Novodobá futurologie či prognostika získává půdu pod nohama. Informace se dostává do popředí zájmu jako velice užitečné zboží. A zvláště informace směřující do budoucna; o veřejném mínění, jak dopadnou volby, jaký bude zítra a pozítří stav na burze atd. atd. Prognostika se stává sama o sobě velikým bohatstvím, od kterého jsou všechny ostatní druhy bohatství odvozeny. Včetně duchovního bohatství.
Soudobé prognostice však chybí dva ze tří základních prvků.
Neni v jejích silách předpovídat převratné jevy a jejich důsledky, to, co je obecně nepředvídatelné. Kvalitativně je to stále ještě vylepšená obecná zkušenost. Vylepšuje se shromažďováním informací, statistickými metodami, sociologicky, psychologicky, všelijak. Překvapuje, někdy i šokuje. Ale stále je v plenkách.
A za druhé, soudobá prognostika neobsahuje dimenzi změny budoucnosti.
Mylně se domnívá, že je to věcí jiných, aby změnu, korekci vývoje provedli na základě dodaných prognóz. Jiní pak mají na vůli, jestli se vůbec vynasnaží něco měnit, aby to šlo k obecnému prospěchu. Reagují obvykle opožděně, nedůsledně, povrchně. Dispozice obdrželi, nezískali si je vlastním úsilím; není ani reálná záruka, že by je dokázali účinně měnit.
Choulostivá situace, chaos se stává ještě chaotičtější, když do hry vstoupí prognostika. Reaguje na ni mnoho faktorů s různými zájmy, až posléze se nedá vyloučit, že je užitečná pro negativní činnost v zájmu osobního nebo skupinového prospěchu. Potvrdí se pak špatná varianta prognózy, prognostik je zklamán, že jeho výkon byl zmařen. Zklamán je také ten, kdo prognóze přikládal váhu. Prognostik je přesvědčen o své pravdě, která však není k ničemu. Jeho filosofie je také k ničemu. Je monolitní, není pluralitní. Je pouze jednorozměrná, nikoliv aspoň trojrozměrná. Oríentuje se na příčinnost, skutečnost, opomíjí formu, tvar a látku - náplň. Každá příčinnost, skutečnost může být úspěšně změněna nepřiměřenou náplní a ošklivým tvarem.
Poznáváni budoucnosti, včetně té nejbližší - za hodinu, za den, za týden - je pro člověka i pro celé lidstvo prvořadě důležité. A jestliže lidstvo nikdy nenapřelo síly, aby jednalo podle toho, pak to nepřekvapuje. Cizí, neznámá, nepřátelská režie přidržuje jakýmsi zakletím člověka co nejdál od celého poznání; od jeho podstaty. Zároveň však působí síly světla, umožňující tuto blokádu zdolávat.
Život a svět bez poznání, to znamená bez poznávání minulosti, současnosti a budoucnosti, je z hlediska rozumu nedůstojný, nesmyslný, absurdní. Je takový vzhledem k mozkové kapacitě člověka, vzhledem k rozměru lidské bytosti; vzhledem k tomu, čeho je schopná, jak by mohla užívat v plné totalitě mozku svých tvůrčích schopností.
Člověk je degradován na bezmocného mravenečka, v potu tváře fungujícího, vydaného na milost a nemilost okované botě osudu, která ho může bez obtíží kdykoliv rozdrtit. Docela dobře to však může být naopak. Člověk by dokázal otřást vesmírem, dát na pamětnou jakékoliv okované botě.
Zlý osud je projevem nevědomosti o podstatném.
A je projevem neschopnosti konat účinně ve věcech, které rozhodují o osudu dobrém.

Posluchače studia Dispoziční prognostiky (dále DIP) překvapuje, když se při výuce setkávají s filosofií, vědou, náboženstvím, uměním. Překvapuje je to však časem méně a méně. Začínají chápat, že DIP si zvolila rozměr, potřebný ke své funkčnosti. Neobejde se bez poznatků jednotlivých oblastí poznání, specifických, ne však separovaných - v pojetí DIP-u.
"Ve vesmíru obdivujeme stopy plánující a všeovládající moci, která je té samé duchovní a intelektuální povahy, jako náš duch" - řekl Albert Einstein.
Předmětem DIP-u je Univerzum.
Univerzální řídící systém a jeho struktura (URS), delegující pravomoci, míru integrovanosti a autonomnosti ostatním systémům na nižších stupních řízení.
Kybernetické pojetí odpovídá představám všech náboženství, u kterých je oním URS Bůh, řídící systém a jeho struktura.
Náboženství nikdy, ani na přechodnou dobu nevymizelo z povědomí lidstva. Teprve kybernetika se stává jeho neúprosným interpretem, který chápe Univerzum; je schopen do něho aktivně zasahovat. Ovládnout znamená poznat a podřídit se principům, naplňovat jějich vlastnosti. Přijat nutné zákonitosti, pravidla hry, jako mantinely, vytvářející svobodu vůle rozhodnout se pro život nebo pro smrt, na základě vlastního přesvědčení, podloženého účinnou praxí, osobním nasazením.
Ze zkušenosti DIP-u vyplývá, že URS existuje a nekompromisně funguje. Za nedodržování pravidel hry se krutě, ale spravedlivě platí. Člověk platí zdravím, životem. Vesmírné objekty v megasvětě platí haváriemi svého druhu. Mikrosvět platí patogenitami, ohrožujícími všechno. Bez tvrdé kázně, nekompromisního dodržování zákonitostí řízení by se náš vesmír rozpadl. Jako se rozpadá rodina, stát, přátelství, všechno. Principy zákonitosti řízení platí stejně pro člověka, jako pro přírodu, vesmírné těleso, soustavu, společenské zřízení, cokoliv.
DIP na základě zvolené filosofie a její aplikace v modelech řízení získává informace o jakémkoliv systému, ať je to lidská bytost, planetární soustava, počasí, společenská hnutí či zřízení, firmy, korporace atd. atd. Do všech systémů už dnes dokáže DIP svým způsobem a na různých stupních účinnosti zasahovat, pomocí informací o dispozicích, a pomocí jejich programování.
Účinnost je dána jednak vytvářením digitálního jazyka s počítačem - vlastním mozkem, pomocí speciálních technologií pro jednotlivé oblasti, jednak znalostí základů, jednotných modelů řízení. Prostředky k tomu jsou převážně nehmotné, ze zdrojů principů a jejich vlastností. Nejde o technologie ve smyslu beznadějného potýkání se s tupou hmotou, jednání s ní jako s rovnocenným partnerem - a přesto násilnými prostředky soudobé techniky a terapie. Dnešní člověk si nedovede představit jakoukoliv technologii bez násilí na hmotě. Hmota je obtížným druhem látky, realizačním mechanismem bytí hmotných těles, principiálně závislá na příčinné skutečnosti a na psychice, čili formě, tvaru, architektuře skutečnosti, s jejich vlastnostmi, vědomím a energetikou.

U člověka upustila DIP od diagnostiky a terapie, jako od nevyhovujících. Je dost reálných disciplín, vycházejících z fiktivního předpokladu, že lze v trojrozměrné realitě zastavit čas, získávat pravdivé informace o nehybném, nasazovat terapii na sošný útvar.
Je to absurdní východiště. DIP nahradila diagnostiku a terapii prognostikou a programováním.
Předvídání z modelů v pohybu a odstraňování nebezpečenských dispozic programováním, odsouvá diagnostiku a terapii na doplňkovou činnost při haváriích, ke kterým dochází hrubým zanedbáním účinné péče o člověka. Závažná porucha, choroba je pro DIP něco jako naplnění skutkové podstaty trestného činu. Když je péče o člověka taková jaká je, nereálná, fiktivní, neúčinná, jsou havárie na denním pořádku, diagnostika a terapie si přijdou na své. Až bude péče o člověka reálná, účinná, budou havárie výjimkou.
Od narození člověka - a už v embryonálním stavu - se musí poznat, jaké má dispozice. Jaká rizika mu hrozí v tékteré fázi života, vcelku i v jednotlivostech. A musí se nasadit programátorská činnost ke korekcím "oběžné dráhy" lidské bytosti, aby v normách URS i delegovaných subsystémů probíhal lidský osud dispozičně optimálně.
Dispozičně... To je ten kámen úrazu; i kámen mudrců. Za svobodnou vůli a schopnost tvoření se platí. Tím více, čím větší míra talentu člověka "ohrožuje". Ocítá se totiž na mezních pozicích nejen své "oběžné dráhy", ale také obecně; talent svým významem přesahuje jedince. Nelze se vyhnout rizikům poruch a havárií úplně - právě proto, že člověk má svobodnou vůli a tvořitelskou schopnost.
Podle statistických údajů, které má DIP v nevelkém vzorku k dispozici, tvoří nekrytá riziková oblast zhruba 15 % celkového objemu rizikových dispozic. 85 % jsou odstranitelné dispozice, zbytečná rizika. Oněch 15 % nelze vyloučit; a jen složitou technikou (jasnovidně) předvídat... Soudobý člověk je vydán celkovému objemu rizik zhruba na 85 %.
Prozatímním cílem DIP-u je poměr obrátit, aby si člověk psal svůj osud z 85 % sám.

DIP se vyznačuje také masivními zásahy proti havarijním stavům; zásahy jsou mylně považovány za účinnou terapii vědomí, na rozdíl od účinné terapie bytí, těla, hmoty. Ačkoliv by tato oblast měla být v budoucnu jen na okraji. V současnosti je v centru pozornosti DIP-u i jejich klientů, vzhledem k neutěšenému zdravotnímu stavu lidí.
DIP si poradí se špatnými stavy mezi nemocí a zdravím, které jsou až z 80 % metlou populace, kdežto choroby tvoří jen kolem 20 %. Děje se to bez jakýchkoliv medicinských či alternativních prostředků. DIP účinně napomáhá ke zdolávání chorob, nebo je i zdolává.
Dá se to zjednodušeně říci i tak, že změní-li se dispozice k havárii v minulosti, stává se havárie současná "reálnou fikcí" a její účinky se rychle vytrácejí, pokud nedošlo k nezvratnému biologickému poškození.

Lidská bytost není zdaleka jediným předmětem pozornosti DIP-u. Vyplývá to už z předešlého. Vzhledem k rozsahu reálného i potencionálního působení jsou specializace na univerzální bázi systémových metod perspektivní. DIP není ještě dnes univerzální, má prozatím vypracováno jen několik technologií. Vměšovat se někam, kde technologie vypracovány nemá, odmítá. Odmítá například hledat ztracené děti, uloupené obrazy, pachatele trestných činů... Potencionálně však není překážek, aby zde byly příslušné technologie vypracovány.
Výuku DIP-u pořádá československá společnost Psychonia1 v Dálkovém pětiletním studiu dispoziční prognostiky (DSP)2. V roce 1992 probíhá a proběhne třetí a čtvrtý semestr, souběžně se opakuje již potřetí běh 1. semestru. Ani jeden absolvent druhého semestru neodpadl, všichni se přihlásili do semestru třetího. Počet míst je omezen z technických důvodů.
Ačkoliv se v 1. a 2. semestru nepřednáší (ani se přednášet nebude) žádná terapie ani diagnostika, žádné medicínské či alternativní směry (jen se o nich průběžně informuje), probudil se během roku studia u pětiny talentovaných posluchačů talent tak výrazně, že posluchač dokáže řádově během minuty pomoci sobě i jiným "z nejhoršího" tak rasantně, že se o tom většině "léčitelů", či "psychotroniků", alternativních terapeutů může jenom zdát.
Je to ověřováno denní praxí celé této skupiny začátečníků.
Neuvěřitelný efekt, nepředvídaný ani "předvidateli", hrstkou zakládajících dispozičních prognostiků, je tak zřetelným "znamením shůry", tak jasným potvrzením správnosti nastoupené cesty, že by se sotva našlo něco jasnějšího.
Perspektiva je úžasná.
Pro všechny lidi.
Systém, umožňující budoucnost nejen předvídat, ale i měnit, se právě narodil. Desetiletí jeho vývoje bylo embryonální stádium. A léta před tím tajemstvím života, které člověku bude svěřeno, aby je ochraňoval - až toho bude schopen; a dožije-li se.
Pak se člověk narodí podruhé.

(...)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1 Psychonia - v současné době společnost Noetis
2 DSP - v současné době Telestézická akademie společnosti Noetis
Pietro