Seznam literaturySeznam literatury
Novinky




Sešity Noetis

Stanislav Sohr [12/2001]

Noetis  2001


SLOVO ÚVODEM

Vážený čtenáři,

pokud čteš tyto řádky, není to náhoda. Vzal jsi do ruky tuto publikaci určitě proto, že jméno Stanislava Sohra ti není cizí, možná jsi s ním prožil dlouhá léta známosti, kamarádství a dokonce i přátelství, možná jsi o něm slyšel nebo četl a nebylo ti dáno ho poznat osobně.
V těchto dnech si připomeneme první výročí jeho úmrtí, což je příhodná příležitost, abychom na něho zavzpomínali. A právě vzpomínky jsou hlavní náplní této tiskoviny. Tisková sekce NOETIS, organizace, kterou založil a kterou 10 let vedl jako její prezident, ohlásila záměr vydat tuto vzpomínkovou publikaci s předstihem a širokému okruhu jeho známých, přátel, žáků, kolegů i spolupracovníků. Příspěvky, které se na tuto výzvu v redakci sešly, zaplňují další stránky brožurky, kterou jsi v tomto okamžiku začal číst.
Není to tedy fundovaně kritické dílo o tom, co Stanislav Sohr v životě vytvořil a dokázal, co ho k tomu vedlo, jaká životní úskalí mu zabránila dosáhnout víc. Takové biografické dílo teprve čeká na svého autora nebo autory, protože by byla nenahraditelná škoda, kdyby nevzniklo. To si však vyžádá nejen delší čas, ale také hodně úsilí lidí, kteří se takového úkolu nezaleknou.
Zatím se tedy vracíme ke Stanislavovi takovému, jak si ho každý z autorů článků, poznámek, kondolencí a třeba i literárních útvarů pamatuje, čím se zapsal v jejich životě a jakého si ho uchovají ve své paměti navždy. Pokud se ti tedy bude zdát, vážený čtenáři, že tento sborník je nesourodý, neučesaný, nevystihující jeho osobnost, opomíjejíci něco, co se tobě zdá v jeho životě podstatné, je tu jediná rada: napiš to, předej redakci a čekej na další publikaci, která se zaplní podobnými příspěvky.
Určitě nebylo snadné v krátkých příspěvcích obsáhnout alespoň to nejpodstatnější, protože plynoucí čas nám sice umožnil si uvědomit ztrátu, jakou jsme s odchodem Stanislava utrpěli, ale zdaleka ještě neumíme zhodnotit velikost, hloubku toho, o co jsme přišli a každodenně přicházíme. Když k tomu dospějeme, možná se trochu přiblížíme tomu ideálu, kterým pro mnohé po celý svůj pracovitý život byl.
Touto publikací se tedy nemíníme se Stanislavem Sohrem loučit, ale pouze naznačit, za co mu vděčíme, co jsme mu dlužní a jak je nadále přítomen v našem životě. Poděkování patří tedy všem, kteří dokázali svoje pocity sepsat, kteří to považovali za svoji morální povinnost, i kteří tímto snad alespoň částečně splácejí dluh, jaký vůči němu cítí.

(red)


ING. STANISLAV SOHR

KRÁTKA BIOGRAFIE